Předchozí strana Další strana

Lanovka Quebrada Grande

Ráno jsme se rozhodli přivstat a zkusit štěstí zajet autem na Pico Arieiro 1813m na východ slunce. Bohužel počasí moc nepřálo a vrcholové partie hor byly zahaleny v mracích, že bylo vidět sotva na 10 metrů. Dlouho se zde nezdržujeme a točíme dolů s tím že někdy příště. Míříme do města Santana. Protože pořád trochu prší, tak se nejdříve jedem mrknout k pobřeží na kabinkovou lanovku Quebrada Grande, která překonává výškový rozdíl asi 300m na nepřístupné pobřeží. Odtud pak míříme do Parque das Queimadas. Počasí se vylepšuje a nyní jen slabě mrholí a tak se vydáváme proti toku Levady do Caldeirăo Verde (4 - orientační mapka). Levada se prochází nádherným deštným lesem, zabíhá do několika hlubokých údolí. Přestalo úplně pršet, dole v údolích je mlha a celé okolí působí velice tajemně. Přes 4 kratší tunely přicházíme na začátek levady, pod vysoký vodopád. Naše cesta pokračuje chodníkem vzhůru po levé straně vodopádu k jeho začátku a k další levadě. Tato levada z místa u vodopádu prochází tunelem na jižní stranu hřebene hor. My se vydáváme proti toku levady, několika tunely na její začátek do místa zvaného Caldeirăo do Inferno. Po svačině pak vyrážíme stejnou cestou zpět k našemu autu.

Levada do Caldeirăo Verde

Caldeirăo do Inferno

Caldeirăo do Inferno

Caldeirăo do Inferno

Santana

Cestou ze Santany zajíždíme omrknout poloostrov Ponta de Săo Lourenço. Je už téměř večer a tak se jen chvíli projdeme po okolí a slibujeme, že se sem podíváme někdy jindy. Nasedáme do auta, cestou do Funchalu dotankujeme, v boční uličce u hotelu ho pak zaparkujem. Klíče ráno dáme na vrátnici do šuplíku, protože ráno tam ještě nikdo nebude, a jdeme plánovat další den.

Caniçal

Ponta de Săo Lourenço

Předchozí strana Další strana